Proč bitva u Slavkova?
V pondělí 2. prosince 1805 se na polích mezi Brnem a Slavkovem odehrála slavná bitva u Slavkova, ve kterém vítězství vojáků francouzského císaře Napoleona rozhodlo na několik let o uspořádání tehdejší Evropy.
Bitva u Slavkova je také nazývána takřka rovnocenným názvem jako bitva tří císařů. Důvod je zřejmý. Válečného tažení se zúčastnili panovníci tří hlavních bojujících mocností. Před bitvou byli na slavkovském zámku jednu noc z 1. na 2. prosince ubytováni ruský car Alexandr I. a rakouský císař František I.
Bylo tedy věcí prestiže a na zbídačelém území možná i nutnosti, že se Napoleon po vítězné bitvě rovněž na zámek nastěhoval. Stalo se tak 3. prosince, kdy do Slavkova přijel z Pozořické pošty. Zde je počátek názvu bitva u Slavkova-Austerlitz.
Německý cestovatel, geograf a spisovatel Johann Georg Kohl vydal v roce 1842 cestopis „Sto dní v Rakousku“. V části, popisující cestu Moravou, píše v kapitole Austerlitz také o slavkovském bojišti.
„Za Vyškovem se krajina zvedá do nízkého řetězu pahorků, které tvoří hranici Hané. Po překročení těchto kopců jsme dosáhli oněch plání, navždy zvěčněných v dějinách událostmi z prosince 1805. Nový Rousínov je prvním místem, které se otřáslo výstřely děl od Slavkova. Bylo vyrabováno kozáky a vypáleno Francouzi.
Město Slavkov ve skutečnosti nemělo s bitvou po něm pojmenované nic společného. Leží více než jednu (německou) míli od místa konfliktu a z bojiště nelze spatřit ani jeho kostelní věže. Obyvatelé Rousínova prohlašují, že bitva byla po Slavkově pojmenována pouze pro potěchu knížete Kounice, jenž byl majitelem onoho místa a postavil tam skvělý zámek. Správnější by bylo pojmenovat konflikt podle významnějšího města Brna.“
(Cestovatelský postřeh ze slavkovského bojiště z roku 1841, Ondřej Tupý, 10. 10. 2006)
V roce 1849 vyšla v pražském nakladatelství J. Pospíšila kniha Jakuba Malého s názvem „Napoleon Bonaparte, císař Francouzský“. V kapitole o bitvě u Slavkova Jakub Malý píše: „Ode vsi Slavkova, v které po dobytém vítězství Napoleon hlavní byt svůj zarazil, obdržela přepamátná bitva tato jméno své. Jinak nazývali ji bitvou tří císařů“.
(Bulletin ČSNS č. 39, První zmínka v české knize o bitvě u Slavkova, Jaroslav Kotulán, březen 2008, str. 47-8)
P. Alois Slovák ve svojí publikaci Bitva u Slavkova (vydaná 1898, str. 4) píše: “…často jsem navštěvoval jednotlivá místa bojiště slavkovského , či snad lépe Prateckého, abych vše z vlastního názoru seznal.“
Emil Ludwig (Napoleon, 1932, str. 207) píše: “...Potom porazí císař svoje nepřátele a dá pusté neznámé rovině na tisíc let slávu svého jména: rovině slavkovské...“
„Slavkov byl často nazýván „bitvou tří císařů“. Tento okřídlený název však nevystihoval to hlavní, čím se bitva proslavila. Ohromila současníky a potom vešla do dějin ne proto, že tu jeden císař zvítězil nad ostatními dvěma. Současníci neviděli v bitvě u Slavkova prověrku sil tří monarchů na bojišti, ale něco daleko významnějšího – rozhodující střetnutí starého a nového světa. Tehdejší pokrokoví lidé, všichni, komu nebyly lhostejné svobodymilovné sny minulého století, tleskali vítězstvím francouzských zbraní. Francouzská armáda bojovala pod tříbarevným praporem revoluce proti zástavám tisícileté habsburské monarchie a dvouhlavému orlu ruské říše. .….. to nebyla bitva děl a pušek, ale různých společenských systémů“, píše Albert Z. Manfred. (Napoleon Bonaparte, 1975, str. 377)
„Dne 1. prosince Bonaparte utábořil svoji armádu asi osm kilometrů západně od městečka Slavkov, jež mělo propůjčit název nadcházející bitvě“, uvádí Correlli Barnett (Bonaparte, 2005, str. 115)
V rozhovoru Karla Sáčka s bývalým jiříkovickým kronikářem (Bulletin ČSNS, 10/2005, Karel Sáček, str. 24) Václavem Štěpánkem se dozvídáme: „Pan Antonín Dvořáček (pozn.zakladatel Vlastivědného kroužku v Jiříkovicích, sběratel a umělec) nám říkal: Bitva u žádného Slavkova nebyla, byla to bitva u Jiříkovic, protože tu bylo největší soustředění vojsk, od Jiříkovic postupovala většina armády…“.
V publikaci „Nejdůležitější bitvy v českých dějinách“ autorů Jitky Lenkové a Václava Pavlíka (2007, str. 206) je k místu konání bitvy napsáno: „Obec Tvarožná pod kopcem Santon nedaleko Brna na frontové linii dlouhé 14 km“.
Na www.austerlitz 2005 v článku Jiřího Pernese „Slavkov nebo Austerlitz“
(15. 5. 2000) je popisován vznik názvu Austerlitz, pod kterým je bitva i tato oblast Moravy známá v zahraničí. Na žádost slavkovského starosty Jana Koláčka (*1810+1894) vysvětlení názvu zpracoval známý historik František Palacký. Autor dějin národa českého v Čechách a na Moravě v dopisu z 18. února 1864 popisuje vývoj názvu od podoby Nouozedelitz v latinské listině přes české Novosedlice až po zmíněný Austerlitz.
Je faktem, že bitva, kde okraj bojiště byl od Slavkova vzdálen asi pět kilometrů, vešla do historie. Francouzi ji nazývají bitvou tří císařů „la bataille de trois empereurs“ nebo „bataille dˇAusterlitz“, pro německy mluvící země je to „Die Schlacht bei Austerlitz“ a pro Rusy „Avstěrlickoje sraženie“- bitva u Slavkova nebo slavkovská bitva.
A tak si vyberte.
