> František Kopecký - Články - 200 let bitvy u Slavkova - 4) Počátky tradic
Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

4) Počátky tradic

23. 2. 2011

Znovu budu čerpat z informací Viléma Waltra. Ve druhém čísle pražského zpravodaje, nyní pod názvem Oběžník Klubu historických zbraní se objevila zpráva, že brněnská sekce starší vojenské historie při Historickém klubu Moravského muzea pořádá ve dnech 3. a 4. května 1977 zájezd na bojiště u Hradce Králové z roku 1866.

Hned pod touto zprávou je oznámení, že KVH Ostrava pořádá v dubnu 1977 setkání klubů vojenské historie z Prahy, Ostravy, Prostějova, Brna, Českých Budějovic na zámku v Hradci nad Moravicí. Bez Brňanů se nekonala ani setkání v dalších letech například konference o vojenské historii pod záštitou Svazarmu v Šilheřovicích a první výroční střelby z historických zbraní na střelnici Svazarmu v Petřvaldě.

V roce 1977 se ve dnech 3. a 4. prosince konalo setkání Příznivců a přátel vojenské historie. Pořadateli byli Aktiv dobrovolných spolupracovníků Oddělení starších a novodobých dějin Moravského muzea a Vlastivědně historický kroužek Osvětové besedy Jiříkovice. Setkání zahájil v sobotu 3. prosince pietní akt na Mohyle míru. Pozvánka z toho roku nám připomíná program, zahrnující také Aktiv k vojenské historii a návštěvy muzeí.

Na toto výročí vzpomíná Vilém Walter z Brna, který připomíná příjezd Norberta Brassinna ve vozidle Škoda 120 i to, že Robert Kratochvíl v kyrysnické uniformě měl na hlavě krásnou originální přilbu. Vzpomíná také, že v uniformách přijeli i Václav Řeha a Petr Bernatík, kteří přivezli malé dělo. Poslední postřeh Viléma Waltra o tomto výročí je to, že Vlastimil Schildberger z Brna zorganizoval někde mezi Mohylou míru a Šlapanicemi malou bitvu s asi 15–20 účastníky.

Výročí bitvy u Slavkova v roce 1978 předcházelo II. setkání KVH Svazarmu ČSR ve dnech 16.–17. 5. 1978 s přednáškami J. Šmída, Ing. P. Bernatíka, B. Kuny a V. Řehy. Součástí programu byl i historický šerm a promítání filmů.

Na bojišti u Hradce Králové se sešli příznivci vojenské historie na prvním celostátním setkání.

Aktivity při účasti na výročí bitvy potvrzuje kronika města Slavkova, která k roku 1978 píše: „Klub přátel vojenské historie ZO Svazarmu z Brna uspořádal 2. a 3. prosince druhé setkání příznivců a přátel vojenské historie na slavkovském bojišti. Obyvatelé obcí Prace, Ponětovice, Blažovice i četní zájemci si připomněli 173. výročí bitvy u Slavkova“.

Program, nazvaný „Na slavkovském bojišti“, organizovaný Klubem přátel vojenské historie při 605. ZO Svazarmu Zbrojovky Brno, se konal v sobotu 2. prosince. Zahrnul aktiv k vojenské historii, prohlídku muzea na slavkovském zámku a odpoledne exkurzi na bojiště. V 17 hodin se konal pietní akt na Mohyle míru s pochodněmi, na kterém promluvil Ing. Jan Špatný. Redaktor Jiří Severa napsal v Mladé frontě že: „přihlíželo 110 účastníků..... a že svazarmovci zároveň uctívají památku padlých rudoarmějců.“ Den končil společnou večeří s promítáním filmů ve šlapanické restauraci Žuráň. Program pokračoval v neděli prohlídkou sbírkových fondů na Špilberku. Zúčastnili se ho členové klubů vojenské historie z Ostravy, Prahy, Českých Budějovic, Písku, Trutnova, Hradce Králové a Prostějova. Časopis Náš život v článku o tomto výročí připomíná, že v tom roce navštívilo Mohylu míru 74 000 návštěvníků z toho 9000 ze zahraničí.

V tom roce přivezl Norbert Brassinne 40 francouzských granátníků, jejichž uniformy ještě voněly novotou. To už tam byl v uniformě kyrysníka Ing. Petr Bernatík, předseda osmnáctičlenné ZO Svazarmu dolu Julius Fučík v Karviné, a s ním i Ing. Jiří Šťastný z Opavy jako husar. „Belgičané po jejich uniformách jenom obdivně pokukovali“.( Mladá fronta, Jiří Severa, 4. 12. 1978)

Zajímavostí určitě je to, že Ing. Bernatík přivezl na bojiště kopii francouzského děla, z něhož dvakrát vystřelil na Santonu a jednou na Žuráni. Na Santonu se střílelo i z křesadlových pušek a pistolí.

Roku 1979 zjistil Robert Kratochvíl z časopisu Visier, že v NDR existuje skupinka přátel bitvy u Lipska. Kromě krátkého medailonku tam byla i adresa vedoucího. Tak byla navázána spolupráce s Němci.

Podrobný zápis ve slavkovské kronice je i z roku 1979: „Klub přátel vojenské historie při brněnském Svazarmu připomněl svérázným způsobem 174. výročí památné slavkovské bitvy tří císařů, která byla jednou z nejkrvavějších bitev napoleonské epopeje. Víření vojenských bubínků a zvuky píšťal vzbudily v sobotu 2. prosince pozornost chodců v brněnských ulicích, jimiž procházel útvar mužů v charakteristických uniformách napoleonské armády. Klub uspořádal při této příležitosti jako každoročně setkání přátel vojenské historie, spojené s exkurzí na slavkovské bojiště a pietním aktem na Mohyle míru“.

Zápis pokračuje: „Studenti brněnských vysokých škol (VUT, VŠZ a UJEP) se rozhodli v terénu zrekonstruovat postavení bojujících vojsk. Aby se v zápalu boje poznali přátelé a nepřátelé, zvýraznili barevnými částmi svého oblečení příslušnost k některé ze zúčastněných armád. Barva červená označovala národnost ruskou, bílá rakouskou a modrá francouzskou. Místo zbraní nesli nafouknuté balonky a na zádech zátěž o hmotnosti 10 kg. Vyšli z postavení armád v roce 1805. Na nádraží ve Šlapanicích se řadily šiky Francouzů. V Sokolnicích nastupovali spojenci. Přihlížející obyvatelstvo se tak vžilo do situace, že mohutně povzbuzovalo ruské vojsko. Zničení nafouknutého balonku mělo představovat zneškodnění jeho držitele“.

„Bitva“ v podání studentů se opakovala i o rok později a doplnil ji i ples v dobovém oblečení, konaný v Praci.

Vilém Walter píše: „…toho roku přijel Brassinne se dvěma kombíky Žiguli s nějakou reklamou na střeše. Uniforem bylo na pietním aktu asi deset. Vlasta Schildberger byl ve funebráckém kabátě a s dvourohým funebráckým kloboukem, který potom dlouhá léta nosil MUDr. Jiří Štefan. V Brně se objevil první mameluk, Mirko Juna z Jilemnice.“

Znovu ze vzpomínek Václava Řehy:

„V roce 1979 byly jakékoli uniformované akce zakázány okresním tajemníkem KSČ ve Vyškově. Zákaz se ale vztahoval jen na okres Vyškov, pod který ale spadalo také město Slavkov……. Naštěstí se nás na vlastní odpovědnost ujal tehdejší předseda MNV ve Tvarožné pan Gallé……No a od té doby byla centrem našich akcí Tvarožná, její náves a kopec Santon. Ukázku bitvy jsme ale tehdy ještě neprováděli.“(Václav Řeha, Co si ještě pamatuju o tom co bylo, když jsme byli, pro ty, co budou, až my nebudem, 2004)

Zde se Václav Řeha mýlí. Předsedou MNV byl Vladimír Toman. Ing. František Gale je od roku 1980 kronikářem obce.

V květnu roku 1979 byla vydána nákladem Historického muzea ve Slavkově propagační publikace „Napoleon a slavkovská bitva“, která navázala na mezinárodně proslulou publikaci „Psal se rok 1805“. V tom roce nastoupil do funkce ředitele Historického muzea ve Slavkově Dr. Dušan Uhlíř. Klub vojenské historie Brno dostal nabídku na spolupráci při organizování výročí bitvy u Slavkova.

 

OSMDESÁTÁ LÉTA

 

Nesmělé začátky koncepčně pojatých vzpomínkových akcí byly poprvé výrazně organizačně posunuty vpřed při 175. výročí. Jako pořadatelé se na několik let sešlo slavkovské Historické muzeum s Klubem přátel vojenské historie při 605. ZO (základní organizaci) Svazarmu Zbrojovky Brno. (ARCHIV čsvh)

V sobotu 29. listopadu 1980 se ve Slavkově uskutečnil odborný seminář pod názvem „Válka třetí koalice a Morava“, kde přednášeli ředitel muzea Dr. Dušan Uhlíř, CSc., Dr. Vladimír Fic, CSc. a Doc. Dr. Miloš Trapl, CSc. Byly také promítnuty filmy „Napoleon v Moskvě“ (SSSR) a „Vojna a mír“ (USA). Na Mohyle míru se konal pietní akt obětem bitvy. Dle ročenky Zápisníku Z-81 se ho zúčastnilo asi třicet mužů v rakouských, ruských a francouzských uniformách. Byli to členové Svazarmu z Ostravy, Brna, Hradce Králové, Prahy a z Historického muzea ve Slavkově.

Podle Václava Řehy zde byli také hosté z NDR.

V prosinci 1980 přijelo vlakem přes Drážďany, Prahu, Brno do Slavkova 7 Němců. Byli to Hans Jürgen Donner, Dietter Eiserbeck, Helmuth Börner, Detlev Kleemann a další dva, jejichž jména jsem už zapomněl. Měli také různé uniformy, jak saské, tak pruské. Helmuth byl dokonce oblečen jako rakouský granátník.“

Do roku 1980 také spadá zahájení výraznějších aktivit ve Tvarožné. Tak jako v jiných obcích se i tady  tradice rodily pozvolna několik roků a to hlavně zásluhou jednotlivců.

 

 

Spolupráce s Němci začala přinášet první plody v roce 1981, kdy byl ostravský klub pozván na výročí bitvy u Lipska. Najali si autobus a vypravili se do předměstí Lipska do Liebertwolkwitzu. Bitva se sice nekonala, ale pochod k pomníku Bitvy národů s položením věnců byl důstojným připomenutím tisíců padlých.

Václav Řeha píše: „Uniformy ovšem každý podle své fantazie, každá jiná, slátanina všeho možného, ale u Němců to nebylo o moc lepší. Dost lidí, tzv. těch opatrných, většinou jen střelců z historických zbraní, tam jelo jen ze zvědavosti, bez uniforem, a protože na to přispěl Svazarm“.(Václav Řeha,Co si ještě……..2004)

605. ZO Svazarmu uzavřela 20. listopadu 1981 smlouvu o spolupráci ve věci sbírek, archivů apod. s Historickým muzeem ve Slavkově, zastoupeným Dr. Dušanem Uhlířem, od kterého se zájemcům o vojenskou historii dostávalo účinné podpory.

V nakladatelství Melantrich vyšel román Františka Neužila Raněné pole. Zavádí nás do napoleonské doby a jeho hlavní postavou je selský synek František Hrubý z Olomučan, sloužící u starohraběte Hugo Salma.

Při 176. výročí byl v neděli 29. listopadu 1981 v Městském kulturním centru ve Slavkově uspořádán odborný seminář na téma „Cyklus příspěvků k ohlasu bitvy v moravském prostředí“. Po referátu Dr. Uhlíře, CSc. následovaly příspěvky vlastivědných pracovníků s okolních obcí, kteří citovali především z místních kronik. Odpoledne vystoupila na nádvoří zámku skupina historického šermu REX. V čtvrtek 3. prosince přednášel v Základní škole v Brně-Židenicích MUDr. E. Wondrák z lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci na téma „Vojenské nemocnice v době napoleonských válek“. Cyklus přednášek mimo jiné doplnilo promítání anglického filmu z napoleonské doby „Soupeřové“, který režisér Ridley Scoty natočil v roce 1977.

Propagace programu výročí byla minimální a tak není divu, že Svobodné slovo z počátku ledna 1982 o tom napsalo: „Opravdu škoda, že Norbert Brassinne, veterán těchto akcí, ve své gardové uniformě, četl v roce 1981 mírové poselství jen hrstce turistů, kteří se o akci dověděli víceméně jen náhodou“  (pozn. 6. 12.).

„A bitva se pořád ještě nepředváděla. Přicházelo dost turistů a civilů, kteří se na nás nalepovali, ale nikdo nic neorganizoval. Vylezli jsme na Santon, kde se obvykle na ohni opékaly klobásy a pilo víno. Pak jsme pochodovali na Žuráň a do Šlapanic. V neděli dopoledne se pochodovalo z Prace v průvodu a utvořil se špalír před Mohylou míru, položili jsme tam věnec v kapli. Ale bylo to živelné, pár místních nadšenců tam proneslo jakýsi proslov, většinou o zachování míru a proti válce, jenom aby si nepodráždili soudruhy a aby se jim nedalo nic vytknout. Pak přijely autobusy. Belgičané také pochodovali ve svých operetních uniformách a s vřeštivou hudbou a bubny k Mohyle a dovnitř položili věnec. Ale nikdo jim nerozuměl, tak je soudruzi tolerovali. Stejně vždycky skončili notně opilí v bufetu za Mohylou a pak se jeli dorazit do Brna.“ (Václav Řeha, Co si ještě pamatuju ……..2004)

Na podzim se ve dnech 15.–17. 10. 1982 zúčastnilo šest členů Klubu vojenské historie Brno zájezdu do Lipska. V Brně a ve Slavkově se konalo několik tematicky zaměřených přednášek.

2.–5. 12. 1982 při 177. výročí byla součástí programu ve Slavkově přednáška (2. 12.) Doc. Dr. Otakara Tesaře z Karlovy univerzity v Praze na téma „Některé fyziologické poznatky o příčinách smrti Napoleona I.“. Druhý den, v pátek 3. prosince účinkoval soubor Hradišťan, vedený Jiřím Pavlicou. V besedě u cimbálu „Byla vojna u Slavkova“ zaznělo 11 nejkrásnějších písní o slavkovské bitvě. Odborný seminář „Slavkov v literární tradici“ se zabýval dopadem této události na kraj mezi Brnem a Slavkovem a ohlasy v české a světové literatuře. Uskutečnila se i premiéra dokumentárního filmu Ing. Jiřího Demla „Pole za Slavkovem“. Po skončení programu ve Slavkově se účastníci vlakem a vlastními dopravními prostředky přesunuli k dalšímu programu a ubytování do Slatiny.

Za KVH Brno zajišťovali program Vlastimil Schildberger a Oldřich Pastrňák. Jeho součástí byla ukázka historického šermu v Brně, promítání filmů, burza militární a přenáška Ing. V Jůzy „Napoleon a ženy“.

V neděli 5. prosince se účastníci přesunuli trolejbusem do Šlapanic a odtud pochodovali na Mohylu míru. Oficiálnímu programu dominoval projev předsedy Jihomoravské mírové rady Dr. Procházky.

Kronika města Slavkova o pietním aktu, konaném v neděli 5. 12. 1982 pod záštitou Krajské mírové rady píše: „Letos se zde setkali převážně Belgičané (Waterloo) a východní Němci (Jena). V historických krojích jsou to převážně členové belgického hnutí za mír nebo Napoleonovi obdivovatelé, zbytek tvoří obětaví Brňané, členové Klubu přátel vojenské historie při 605. základní organizaci Svazarmu Zbrojovka Brno. Veteránem těchto akcí je Norbert Brassinne“.

 

 

Město Waterloo má ve svém znaku vrcholek slavného návrší s pomníkem britského lva. V roce 1984 jeli na světoznámé bojiště i zástupci KVH Brno. Byli to Vlastimil Schildberger starší, Vlastimil Schildberger mladší, Oldřich Pastrňák a Marie Pastrňáková.

26. listopadu 1983, pár dní před výročím slavkovské bitvy, zemřel Karel Ochman (*31. 3. 1934) z Křenovic. Byl to člověk, kterého minulý režim poslal za jeho názory do Jáchymova, Leopoldova a na Bory. Pracoval mimo jiné v Krajském středisku památkové péče v Brně. Historie byla jeho koníčkem a známá byla jeho znalost militárií a napoleonik. Byl při přípravě a schválení původního projektu slavkovského bojiště jako chráněného území.  (Dušan Uhlíř, Bulletin ČSNS č. 26. duben 2004)

178. výročí se konalo ve dnech 1. – 4. 12. 1983. Pořadatelé očekávali i 23 hostů z NDR. Program tvořil především cyklus „Slunce nad Slavkovem.“ Přednášky o lékařské péči v době napoleonských válek byly součástí semináře „Napoleonské války ve světle medicíny“. Přednášeli Doc. Wondrák z Olomouce, Doc. Sajner z Brna a Doc. Tesař z Prahy. Přednášelo se i ve Slatině na setkání uniformovaných jednotek a sice o cestování po bojištích prvního francouzského císařství. Ve Slavkově byl v pátek 2. 12. promítnut i francouzský film „Napoleon“ režiséra Abela Gance. Výstavu zbraní zajistil Zdeněk Krause s Oldřichem Pastrňákem. Vystoupení historického šermu v zámeckém parku spolu s hudební skupinou Moravští niněristé Jiřího Košíka organizovali v sobotu Jiří Andrýsek a Václav Kotyza. Ten den byl promítnut i středometrážní film Ing. Jřího Demla „Pole za Slavkovem“.

Jiříkovická kronika, vedená Václavem Štěpánkem, vypovídá: „Zapálení ohňů na Žuráni a položení věnců na Mohyle míru bylo již po sedmnácté od roku 1966“. Jiříkovické ohně na Žuráni se konaly každoročně s výjimkou roku 1987. To proto, že hlavní organizátor pan Václav Štěpánek byl nemocen.

Václav Řeha píše:

„Další roky už se „bivakovalo“ v tělocvičně sokolovny ve Tvarožné, kterou dal k dispozici starosta Gallé (pozn. stejně jako v roce 1979 to byl předseda MNV Vladimír Toman, Ing. Gale je od roku 1980 kronikářem obce),   byl to od něj odvážný čin, ještě za totality……Bylo to takové poloilegální, nikdo nám nedal ani korunu, byli jsme jaksi trapně tolerováni. Ale postupně bylo znát, že se totalitní režim jaksi rozkližuje.“

O slavkovské bojiště narůstal zájem. 28. 3. 1984 provázel Ing. Jan Špatný skupinu Francouzů z Rennes. Do činnosti KVH pod jeho vedením patřila řada střeleb, vyhledávání zbraní a letadel z II. světové války i přednášek o vojenské historii z různých historických období. Jednu z nich přednesl Ing. Jůza na téma „Bitva u Znojma roku 1809. KVH měl k 6. září 1984 jako 606. ZO Svazarmu 53 členů.

Pokračovala spolupráce s Lipskem. V květnu 1984 se pár členů z Ostravy zúčastnilo historického pěšího pochodu z Liebertwolkwitzu až na bojiště u Grossgörschenu, tedy asi 38 kilometrů. Tam se seznámili s Francouzem Alainem Pigeardem, který se stal redaktorem časopisu Tradition. Pozvali ho na Slavkov a on přijel společně s Jeane Pierrem Citronem, od kterého získali spoustu dokumentace o uniformách a také polotovary k výrobě čák.       

179. výročí v roce 1984 bylo ozdobeno vydáním knihy Dušana Uhlíře „Slunce nad Slavkovem“ v nakladatelství Mladá fronta, za kterou dostal v roce 1985 cenu téhož nakladatelství.  Velký ohlas mezi námi měla kniha Dušana Uhlíře „Slunce nad Slavkovem“, vydaná 1984“.  (Václav Řeha , Co si ještě….., 2004) V Jiříkovicích, Modřicích a ve Tvarožné se konaly hojně navštívené besedy s autorem. Čtivě napsaná a fakty nabitá kniha vyvolala vlnu zájmu o toto období evropských dějin.

22. listopadu napsal redaktor Jiří Severa v Mladé frontě:  "V předvečer 179. výročí slavkovské bitvy tří císařů se již tradičně vydají členové kroužku historie z Jiříkovic na Brněnsku k Mohyle míru, aby na památném místě uctili hrdinství vojáků mnoha národností, kteří padli na půdě uprostřed Moravy." 

29. listopadu přednášel pro členy 606. ZO Svazarmu MUDr. Tišler z Jilemnice na téma „Gyne­­­kologicko-porodnické aspekty kolem narození Napoleonova syna – vévody Zákupského“.

Závěr listopadu a počátek prosince patřil ve Slavkově výročí bitvy. 1. prosince 1984 se uskutečnil seminář „Odraz Napoleonských válek v umění“. Odpoledne se na zámku konalo pásmo her, říkadel a tanců „ Na císařské, na Francúze.“ Ve slavkovské kině Jas byl promítnut sovětský film režiséra Stěpana Štěpánova „Létající husaři“ z roku 1980. Ve stejný den se na střelnici ve Šlapanicích uskutečnily střelby z historických zbraní. Účastníci byli ubytováni v klubovně sportovního stadionu ve Slavkově. Program ukončil nedělní pietní akt na Mohyle míru, pořádaný pod záštitou Krajské mírové rady, po kterém následovaly „Jiříkovické ohně"  na Žuráni. V tomto roce zde byl Norbert Brassinne naposledy. Sužovaly ho už značné zdravotní problémy a za čtyři roky zemřel.

Při tomto výročí se se souhlasem Místního národního výboru ve Tvarožné na vrcholu Santonu uskutečnilo první mezinárodní setkání uniformovaných příznivců vojenské historie od nás i z východního Německa. Při této příležitosti byla na stěně kaple odhalena podobizna obránce Santonu z roku 1805, francouzského generála Clapareda, dílo tvaroženského umělce doc. Vladimíra Drápala. (Kronika obce Tvarožná)

Tvaroženská kronika z roku 1984 o tom píše:

„Na Santonu se totiž sešli vyznavači historických krojů a zbraní z ČSSR i NDR a po pochodu ze Žuráně po staré „císařské” silnici, směrem od Velatic přes pole vystoupili za zvuku bubnů na temeno Santonu, kde uspořádali piknik s opékáním kuřat a svařeným vínem.“ Zápisy ve tvaroženské kronice pokračují a jejich kopie jsou uvedeny v knize Tvarožná - 25 let rekonstrukcí bitev pod Santonem, vydané obcí Tvarožná v roce 2005.

Historický a vlastivědný kroužek v Jiříkovicích vydal ke 180. a 185. výročí pamětní medaile podle návrhu Miroslava Pražáka z Jiříkovic. Dominující motivem je zde Mohyla míru a Žuráň. Mají průměr 58 mm a jsou dnes zvláštností a také předchůdkyněmi našich pozdějších medailí různých autorů, zvláště pak Karla Zemana.