9) Chráněné území
Na 29. listopadu 1991 převzali na slavkovském zámku zástupci 18 obcí a měst z okresů Brno-venkov a Vyškov deklaraci ve formě Vyhlášky Okresního úřadu Brno-venkov č. 4/91 o vyhlášení 120 km2 slavkovského bojiště za chráněné území, které bylo následně vyhlášeno Vyhláškou č. 475/92 Ministerstva kultury za památkovou zónu. 30. listopadu jednalo v Brně prezidium ČSVH o zajištění úhrady pro příslušníky tradičních jednotek, sdružených v ČSVH, při vzpomínkových akcích na území Československé Socialistické Federativní Republiky. S jednotkami na toto téma komunikoval Ing. Petr Bernatík, sekretář ČSVH.
Výročí ve Tvarožné se kromě 400 uniformovaných a tří tisíc diváků zúčastnil i francouzský velvyslanec v ČSFR Jean Guéguinon a princezna Alix Therése Henriette Bonaparte, hraběnka de Foresta, manželka Ludvíka VI. Bonaparta, potomka nejmladšího Napoleonova bratra Jérôma, krále vestfálského.
Program na poli pod Santonem byl pojat jako soutěž zručnosti a obratnosti členů historických jednotek. Hlavním organizátorem byla ČSVH Brno a sponzorem a producentem poprvé firma Davay.
Jak se rekonstrukce bitvy na poli pod Santonem připravovala vzpomíná Jan Vlček z Tvarožné:
„V sobotu ráno jsem spolu s bratry Františkem a Miloslavem Galovými a Františkem Kopeckým chystal bojiště. Obec nechala udělat kovové tyčky, kterými jsme provlékli červenou plastovou fólii do výkopů, rozřízlou na poloviční šířku. Tyto tyčky jsme zpočátku půjčovali i na Mohylu míru. Potom jsme připravovali ohně na návsi a prostory Obecního úřadu.“
Nutno dodat, že se postupně rok po roku „ladilo“ i dopravní značení, zdravotní i bezpečnostní služba a také zabezpečení pro diváky.
V závěru roku 1991 (11. 12.) byl předseda ČSVH Brno Vlastimil Schildberger starší kontaktován Miroslavem Luptákem z Bratislavy s prosbou o pomoc při založení historické jednotky, která by navázala na tradice bratislavského pěšího pluku Alexandr č. II. Na Slovensku totiž dosud působil jen Klub vojenské historie v Trnavě pod vedením Dr. Tibora Diteho. Rada i pomoc byla poskytnuta a od té doby bratislavští přátelé úspěšně rozvíjejí svoji činnost. (Archiv ČSVH)
Na počátku devadesátých let měla ČSVH svoje pobočky v Ostravě (založena 1976), Brně (Kaiser 1978), Baterie Austerlitz ČSNS (1990), Dimitrij Donskij (1992), Prostějově, Josefově (1980), Českých Budějovicích, Novém Jičíně, České Skalici, Plzni, Praze, Chlumci, Olomouci, Hradci Králové, Mladé Boleslavi, Trutnově (1976), Polici nad Metují, Telči, Blučině (1991), Bratislavě (1992) a v Teplicích (1993).
Předmět jejich činnosti byl stejný a setkávání jejich představitelů bylo důležité pro vzájemnou spolupráci.
V roce 1992 založily obce a města na slavkovském bojišti Nadaci Mohyly míru, se sídlem ve Šlapanicích. Jejím předsedou se stal ředitel Okresního muzea Brno-venkov Mgr. Antonín Reček. Záměrem bylo připravovat a koordinovat akce pro propagaci a zvýšení turistického ruchu, získávat finanční prostředky a podporovat zlepšování infrastruktury v obcích.
Po návštěvách v letech 1974 a 1991 přijel na bojiště 21. června potřetí americký historik Donald. D. Horward. V jeho doprovodu byl štáb americké Berlínské brigády v počtu 50 lidí. Měli dost času na to, aby se seznámili s bojištěm a v terénu si ověřili teoretické znalosti operačních a strategických operací. Doprovázeli je pracovníci Vojeské akademie z Brna pplk. Dr. Luděk Šubert a pplk. Dr. Oldřich Rampula. Za rok přijel prof. Horward na slavkovské bojiště počtvrté. (Sborník Napoleon, 1995, str.30-31)
Postupně nacházené pozůstatky vojáků z roku 1805 byly, poprvé od roku 1975, pietně uloženy do ossaria kaple Mohyly míru 16. srpna 1992. Mši uvedl Masarykovými slovy profesor P. Špidlík. Napoleonský den ve Slavkově navštívilo pět tisíc diváků. Účinkoval pěší pluk Kaiser č. I, Baterie Austerlitz, Společnost Napoleona Bonaparte, skupiny historického šermu Štvanci a Buhurt se Starou gardou skupiny REX.
Z památníku na návrší Žuráň se někdo pokoušel odcizit bronzovou desku s mapou bojiště. Byla sem proto umístěna bronzová kopie a originál uložen na Obecním úřadě v Podolí.
8. října se nádvoří slavkovského zámku zaplnilo historickými uniformami. Špalírem převážně členů ČSVH Brno prošli a o osudu federativní republiky zde rozhodovali Václav Havel, Marián Čalfa, Petr Pithart, Vladimír Mečiar, Václav Klaus, Fedor Gál, Ján Čarnogurský a Pavel Rychetský.
Při rekonstrukci památníku Mohyla míru byl v listopadu proveden antropologický průzkum uložených kosterních pozůstatků nalezených na bojišti. Provedli ho posluchači magisterského studia odborné antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Anatomicky bylo roztříděno 4 584 kosterních úlomků i celých kostí. Byl určen počet pohřbených jedinců, jejich pohlaví, výška těla, počet nedospělých jedinců a věkové kategorie. Průzkum vedl Doc. Vladimír Novotný, který o výsledcích přednesl příspěvek na IV. mezinárodním Napoleonském kongresu na zámku ve Slavkově 27. května 1995.
(Vladimír Novotný, Antropologický průzkum kostrových pozůstatků v hrobce Mohyly míru, str. 22-23).
Dvě zahraniční vojenské kapely vítaly na tvaroženské návsi účastníky blátivé bitvy 28. listopadu 1992. Podle programu „Austerlitz 92“ se konala opět v sobotu odpoledne. Zúčastnilo se jí 400 uniformovaných vojáků a asi osm tisíc diváků.
Po pietním aktu na Mohyle míru se odpoledne uskutečnila na rozcestí silnic Křenovice-Prace-Blažovice-Zbýšov malá pobožnost. Veřejnosti byla předána nová Boží muka. Vyrostla nákladem obcí Blažovice a Jiříkovice na místě původních, poškozených v roce 1952. Vysvětil je šaratický farář P. Láník za velké účasti občanů okolních obcí. Byla tak založena tradice každoročních pobožností. Výdaje na toto výročí činily 29 800 Kč.
Roman H. baron Gamotha z Vídně tehdy navrhl postavit novou monumentální dominantu slavkovského bojiště – 12 m vysoký kovaný kříž dle italského autora projektu, který předložil. Založená nadace pro postavení památníku ale neshromáždila potřebné finanční prostředky a tak vzpomínkou na tuto myšlenku je asi metrová maketa, vyrobená uměleckým kovářem Milanem Michnou z Brna-Horních Heršpic.
NÁVŠTĚVY VÝROČÍ V ZAHRANIČNÍ
Rok 1993 byl vůbec bohatý na akce, kterými byly hlavně 127. výročí bitvy u Hradce Králové (3. 7.), 184. výročí bitvy u Znojma (10. 7.) pod názvem „Bitva o dyjský brod 10. července 1809“ a 180. výročí bitvy u Chlumce (27. 8.–29. 8). Mezitím se jelo do nejmladší rakouské spolkové země Burgenland. Zde v Mattersburgu pod monumentálním hradem Forchenstein se ve dnech 31. 7.–1. 8. 1993 uskutečnilo setkání historických jednotek. 2. 9. 1993 nechyběl špalír historických uniforem z brněnského ČSVH při vítání známého podnikatele Tomáši Bati, který přijel na Moravu s celou rodinou. Provázeli ho zástupci Vojenské akademie Brno, Okresního úřadu Brno-venkov a starosta obce Prace Ing. Jaroslav Haluza.
V září se za účasti mnoha tradičních jednotek konala pocta maršálu Radeckému v rakouském Klein Wetzdorfu v areálu Heldenberg, pořádaná spolkem „Kameradschaft Feldmarschal Radetzky Wien“. Tam se od toho roku jezdí pravidelně stejně jako k hrobům obětem válek na „Dušičky“ na brněnský Ústřední hřbitov. Výročí bitvy u Lipska se brněnští v uniformách zúčastnili 15. 10.–17. 10. 1993.
Počátek devadesátých let byl pro ČSVH Brno nejen obdobím pravidelných brigád členů na vysekávání náletových dřevin na návrší Santon, ale především dobou, kdy vznikly mnohé zahraniční kontakty. Tak se od roku 1992 (11. 6.–19. 6.) začalo jezdit na pozvání organizátorů do Itálie na výročí bitvy u Marenga s ubytováním v malé vesnici Piovera. Tyto návštěvy pokračovaly prakticky až do roku 2000, který byl rokem dvoustého výročí této bitvy. Při těchto cestách navštívili účastníci zájezdů místa mnoha slavných bitev blízkých i vzdálených od jezera Lago di Garda. Byly to například Arcola, Custoza, Castiglione delle Stiviere, Lodi, Solferino, St. Martino, Tolentino a další. Stranou pozornosti nezůstaly ani památky a muzea ve městech Alessandria, Janov, Miláno, Parma, Pisa, Řím, Turín, Verona a dalších.
Na výročí v tomto roce 1993 přijelo do Tvarožné dle dobového tisku asi 400 uniformovaných účastníků. Program v sobotu 27. listopadu 1993 doplnilo odhalení pamětní desky „ Obětem bitvy tří císařů“ před budovou Obecního úřadu ve Tvarožné. Práci provedla brněnská Kamena a náklady uhradily po dohodě starosty Františka Kopeckého a ředitele Miroslava Jandory na polovinu obec Tvarožná a firma Davay. Byla to jedna z prvních spoluprací obce a firmy a snad první památka, připomínající i oběti bitvy z řad civilního obyvatelstva. Odhalil ji francouzský velvyslanec Benoit d’Aboville. Ten řekl: „Splnil se mi můj klukovský sen. Stojím na půdě u Austerlitz, kde bojoval můj prapředek jako velitel dělostřelecké baterie“. Rekonstrukci bitvy přihlíželo osm tisíc diváků.
Významná památka ze slavkovské bitvy, Stará pošta u silnice do Rousínova, byla po opravě slavnostně otevřena 29. 4. 1994. Stala se místem setkávání pro příznivce vojenské historie nejen při výročích bitvy. V srpnu se brněnští rakouští granátníci zúčastnili 185. výročí bitvy u Bratislavy s rekonstrukcí bitvy v parku v Petržalce na břehu Dunaje.
V červnu jeli členové BMSS na tzv. I. italské tažení. Jednotka navštívila nejznámější bojiště z let 1859–1866 na italském území, Solferino-Custoza-San Martino. V San Martinu jsou v ossariu uloženy ostatky 6000 padlých vojáků včetně příslušníků 8. brněnského pěšího pluku.
V roce 1994 se poprvé jelo na Zlaté dny do Zlatých Hor (16. 7.–17. 7. 1994). Ve Slavkově se konal II. Napoleonský den.
22. října vytáhla lžíce bagru na stavbě u motorestu Rohlenka lidské kosti. Nalezený hromadný hrob z roku 1805 na staveništi nové provozovny Mc’Donald’s byl v závěru října prozkoumán pod vedením archeologa Dr. Vituly. Nálezy jsou dokumentovány v samostatné publikaci. Prosincové výročí v tomto roce provázelo mrazivé počasí. Po pátečních jiříkovických ohních na Žuráni změnilo sobotní ráno
3. prosince tvaroženskou náves na polní ležení. Stály zde stany, jezdci předváděli před bitvou ukázku výcviku koní. U nové brány na tvaroženský hřbitov odhalili zástupci obce a členové ČSVH Brno i další hosté pamětní desku historikovi bitvy zdejšímu rodákovi pplk. Emilu Kalábovi. Jeden a půlhodinová ukázka bojových operací 650 vojáků pod Santonem zaujala deset tisíc diváků. Třídenní program ukončil pietní akt na Mohyle míru.
Na začátku roku 1995 dorazily do Brna dvě zprávy od rakouských přátel. Smutná byla zpráva o náhlém úmrtí (16. 2.) plukovníka Herberta v. Fallwicka, velitele tradičního dragounského pluku krále saského č. 3. Byl pohřben 1. března ve Vídni. Druhá zpráva byla z valné hromady vídeňského Deutschmeister Schützenkorpsu, kde byl 3. února jmenován velitelem Josef Mühlhauser. Nahradil Fridricha Nachazela (†2004).
9. dubna 1995 se na Obecním úřadě ve Tvarožné konalo výroční zasedání ČSVH, které řídili prezident ČSVH Dr. Dolínek a generální sekretář Vlastimil Schildberger starší. Byla projednána dosavadní činnost a konstatována krajně naléhavá potřeba aktivizovat činnost orgánů ČSVH. Jednání pokračovalo 1. řádným zasedáním štábu Vojenské kanceláře pro Čechy a Moravu v Praze. Tam byla dohodnuta účast na zahraničních akcích v Gorlici, Waterloo, Eggenburgu a Heldenbergu i na domácích akcích v Náchodě, Svinišťanech, Chlumu, Brně, Plzni, Trutnově, Chlumci a Novém Jičíně.
Usedlost Stará pozořická pošta byla po renovaci slavnostně otevřena pro pozvané přátele a partnery 25. dubna a pro veřejnost 15. května 1995.
V červenci se „bojovalo“ v rámci programu Zlatých dnů ve Zlatých Horách, 12. srpna 1995 se opět konal Napoleonský den ve Slavkově. O den později uložili uniformovaní vojáci pozůstatky padlých z roku 1805, nalezené při výstavbě provozovny Mc’Donald’s u Rohlenky, do ossaria kaple na Mohyle míru. Záchranu nálezu bezezbytku zajistili ve dnech 27.–29. října 1994 členové ČSVH Brno, když odborným garantem bylo Okresní muzeum Brno-venkov. Členové ČSVH Brno také zabezpečili pietní uložení ostatků padlého německého vojáka z II. světové války, nalezených při výstavbě vodovodního přivaděče pod polní cestou u Tvarožné.
Československá napoleonská společnost, která byla v roce 1995 přijata do mezinárodní napoleonské asociace „International Napoleonic Society“ se sídlem v kanadském Montréalu, uspořádala v Brně a ve Slavkově 25.–27. 5. 1995 napoleonský kongres. Spolupracovala s Masarykovou univerzitou, s Historickým muzeem ve Slavkově a s Vojenskou akademií Brno. Tématem tohoto IV. mezinárodního napoleonského kongresu, jehož se zúčastnili historikové z 10 zemí, byly „Napoleonské války a Evropa“. Referáty tuzemských i zahraničních přednášejících shrnul tematický sborník „Napoleon 1995“.
Velká výstava památek z napoleonské epochy jako výběr z mobiliářů státních hradů, zámků, muzeí a sbírek na území republiky na téma „Napoleon a jeho doba“ byla otevřena vernisáží 27. května 1995 a trvala až do prosince. Záštitu převzalo Ministerstvo kultury České republiky a v čestném předsednictvu byli zástupci šlechtických rodů z celé Evropy.
V úzké spolupráci s Francouzským velvyslanectvím byla v roce 1995 zřízena Česko-francouzská vědecká rada. Bylo schváleno devět společných projektů s výhledem do roku 2005. Mimo jiné to byla obnova areálu Mohyly míru, slavkovského zámku a obnova obou expozic.
