> František Kopecký - Články - 200 let bitvy u Slavkova - 7) Po roce 1989
Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

7) Po roce 1989

23. 2. 2011

Politické změny v roce 1989 probíhaly překotně a stejně hekticky se rozvíjela i činnost našich historických skupin. Po roce 1989 vznikl největší počet současných klubů vojenské historie.

Další členové KVH Brno si v roce 1989 pořídili na vlastní náklady a pro lepší reprezentaci repliky historických bílých uniforem s červeným vyložením granátníků pěšího pluku „Kaiser“ č. I z období koaličních válek (1792–1815) s dobovou výstrojí a výzbrojí. Bylo tak navázáno na na tradice pluku, který vznikl 19. srpna 1715 při kapitulaci města Trieru a jehož slavná minulost byla již sepsána.

Ve dnech 1.–2. července 1989 byl vídeňským střeleckým sborem Deutschmeister Schützenkorps uspořádán zájezd na výročí bitvy u Hradce Králové. Na programu byla prohlídka josefovské pevnosti, střelby na malovaný terč a prohlídka bojiště. Pietní akt u pomníku 4. pěšího pluku Deutschmeister byl narušen Státní bezpečností (STB) a účastníci museli pietní akt předčasně ukončit. Nebyla povolena čestná salva a účastníci museli svléknout historické uniformy. Stalo se to přes povolení čs. ambasády ve Vídni a Ministerstva národní obrany.

Vídeňský magistrát a jednotka Deutschmeister Schützenkorps uspořádali připomínku 200. výročí Francouzské revoluce a 180. výročí bitev u Aspern, Wagramu a Znojma, která se konala 17.–19. srpna 1989 ve vídeňském Schönbrunnu a Hofburgu. Nechyběla ani ukázka bitvy na rovinaté pláni u Aspern. Vyvrcholením bylo přijetí asi 400 mužů, členů historických jednotek z Belgie, Francie, NDR, NSR, Rakouska, Velké Britanie a Československa u vídeňského starosty Helmuta Zilka, na které mám i osobní vzpomínky.

Součástí programu byla i návštěva slavkovského bojiště. Tu vítaly hlavně jednotky ze západní Evropy. Termín těsně před výročím ruské okupace z roku 1968 ve dnech 19.–20. srpna ale nebyl příliš vhodnou dobou pro překročení československo-rakouských hranic. Problémy měli hlavně Belgičané. Ne všichni se dostali do areálu kulturního domu ve Tvarožné k pivu, opékanému seleti a hudbě tvaroženských „Tamburášů.“ V neděli 20. srpna dopoledne vrcholil program pietním aktem na Mohyle míru, kde účastníci položili věnce. Odpoledne se na slavkovském zámku konala přehlídka uniformovaných skupin, zakončená ukázkou bitevní šarvátky v podání asi 150 vojáků. Celý program na zámku zakončila prohlídka výstavy pod názvem Velká francouzská revoluce a napoleonská doba v medailích. Vycházela ze sbírky pražského sběratele Václava Měřičky a spolupracovalo na ní i numismatické oddělení Moravského zemského muzea.

Vše se odehrálo bez povolení místních úřadů. Následovalo opět vyšetřování pořadatelů, kterými byly KVH při Okresním muzeu Brno-venkov, Evropská napo­leonská asociace a s nimi i tvaroženští organizátoři setkání.

V Ostravě se KVH rozdělil a část členů odešla do Klubu přátel francouzské revoluce a prvního císařství pod vedením Ing. Jiřího Bednaříka. (Václav Řeha, Co si ještě…., 2004)

Podle historie KVH Ostrava k tomu došlo ale až v roce následujícím.  (KVH Ostrava v datech)

Nikdo ještě nevěděl, že se blíží 17. listopad 1989 a že za dveřmi jsou změny režimu, který vojenské historii nepřál. Na popud Muzejní rady ve Slavkově z 30. listopadu vydala symbolicky 2. prosince 1989 svoje Programové prohlášení „Československá napoleonská společnost“ se sídlem ve Slavkově. Činnost obnovila ustavující schůzí 12. ledna 1990.

Byla podepsána zakládací listina a zvoleno vedení společnosti, jejíž činnost navázala na tradice svých předchůdců z období před II. světovou válkou. (Sborník Napoleon 1995, Jan Špatný) U jejího obnovení stáli opět převážně členové KVH Brno. Postupně se přihlásilo 191 členů z Čech, Moravy a ze Slovenska.

Prosincové výročí bylo tehdy plné nadšení. V pátek pochodovali Brnem muži a ženy v historických uniformách a na Žuráni večer hořely Jiříkovické ohně. V sobotu se konalo tradiční setkání na Santonu. Narychlo se tvořil program. Pochod jednotek ke zchátralé Staré pozořické poště by byl ostudou. a tak vojáci pochodovali z Tvarožné do Sivic k údajnému hrobu francouzského důstojníka Jeana Baptiste Gérarda. Význam místa jim přiblížil Stanislav Bajer. Na poli pod Santonem se poprvé uskutečnila rekonstrukce bojových střetnutí ve slavkovské bitvě v dosud nebývalém rozsahu. Programu přihlížel a uznání pořadatelům vyslovil i starosta německého Stuttgartu pan Rommel, syn bývalého Hitlerova maršála.

Jeden z hlavních organizátorů Radim Dufek řekl redaktorce Rovnosti Marice Doležalové: „Začínalo nás dvanáct. A letos se sem sjely dvě stovky nadšenců, jednak z našeho družebního klubu v Ostravě, ale také z Kyjeva, NDR, NSR, dva autobusy Rakušanů. Dokonce i Skotové!…. nadšenci z brněnského klubu hradí veškeré výdaje včetně ubytování a stravování zahraničních účastníků z vlastní kapsy“.

Následovalo slavnostní dekorování na Žuráni. Alexander Sixtus von Reden zde vyznamenal za přátelství mezi rakouskými a československými kluby vojenské historie Vlastimila Schildbergera st., Petra Bernatíka a Jiřího Chodounského. Na následující slavnostní večeři zastupovali Detschmeister Schützenkorps Fridrich Nachazel, bádenské granátníky z Willingenu Wolfgang Kunle, dragounský pluk č. 3 krále saského Herbert Fallwick s chotí, c. a k. pěchotu z Horního Rakouska Alexander Sixtus von Reden, kyjevský granátnický pluk Alexandr Krylov, 42. skotský pluk Neil Morrison. Za hostitelský klub se zúčastnili Vlastimil Schildberger a Radim Dufek. Výročí končilo Mírovou manifestací s pokládáním věnců na Mohyle míru, které se zúčastnili i hosté z Waterloo ve francouzských uniformách.